Veřejná služba se vrací

Od 01. 02. 2017 novelizovaný zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů přinesl ,,zintenzivnění” dosavadní ,,veřejné služby” a zohlednění snahy dlouhodobě pracovně neaktivních osob zvýšit si příjem vlastní prací.
Institut veřejné služby jako služby povinné byl poprvé spojen se sociální reformou v roce 2012. Podle ní měly veřejnou službu povinně vykonávat osoby vedené v evidence úřadu práce déle jak dva měsíce. Pokud veřejnou veřejnou službu vykonat odmítly, byly úřadem práce z evidence vyžazeny a ztratily i nárok na poskytnutí dávky v nouzi. Takto stanovený princip povinné veřejné služby však byl z rozhodnutí Ústavního soudu ČR nakonec zrušen a veřejná služba dále existovala jen na principu dobrovolnosti.
Od února 2017 zavádí výše zmiňovaná novela pro veřejnou službu nová pravidla. Jejím hlavním principem ve vztahu k veřejné službě je, že dlouhodobě neaktivní osoba má nárok na příspěvek na živobytí ve výši existenčního minima, t.j. 2 200,-Kč a nikoliv životního minima. Příspěvek na živobytí je tedy nově konstruován tak, že snížení dávky je v případě neaktivity osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle jak 6 kalendářních měsíců, zcela automatické. Životní mnimum pro jednotlivce činí 3 410,- Kč. U více společně posuzovaných osob činí životní minimum pro prvního v pořadí 3 140,- Kč a pro každou další dospělou osobu 2 830,- Kč. (Za aktivitu se považuje skutečnost, že příjemce dávky je výdělečně činný nebo vykonává veřejnou službu ve stanoveném měsíčním rozsahu, případně se účastní projektů organizovaných Úřadem práce ČR. Za aktivního je rovněž považován příjemce dávky, který má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.)
Osobě, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců (s platnostní od 01. 02. 2017), se nesníží částka živobytí, pokud se zapojí do výkonu veřejné služby prací v rozsahu alespoň 20 hodin v měsíci. Té, která tuto službu vykoná v rozsahu 30 hodin v měsíci, se částka existenčního minima ještě zvýší, a to o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimum.
Zbývá připomenout, že veřejnou službu mohou organizovat především orgány státní správy, samosprávy a neziskové organizace, které ji tak mohou využít při údržbě ulic a veřejných prostranství, veřejné zeleně, při udržování veřejného pořádku, zajišťování pořádání kulturních a sportovních akcí a v neposlednmní řadě při zajištění pomocných činností v oblasti poskytování zdravotní a sociální péče.
S cílem vytvořit dobré podmínky osobám, na něž novela výše uvedeného zákona o hmotné nouzi dopadá, uzavřeli jsme již s platností od 01.04.2017 s Úřadem práce ČR Smlouvu o zajištění výkonu veřejné služby zatím s omezením na 20 osob. Naší, ze smlouvy vyplývající povinností, je zajistit jejich řádné pojištění, vybavit je pracovními pomůckami, vést evidence o počtu jimi odpracovaných hodin, jejich práci důsledně kontrolovat a nově provádět i její písemné měsíční hodnocení.
Poprvé se s osobami při výkonu veřejné služby budou naši občané setkávat na veřejných prostranstvích při úklidových pracích v polovině května 2017. Samozřejmě, že se při přidělování práce budeme snažit v rámci zákonných mantinelů inviduálně zohledňovat dosavadní praxi a vzdělání uchazečů o veřejnou službu.

Mgr.B.Tvrzníková, tajemnice úřadu

Tento článek byl zveřejněn v kategorii Doporučené, Informace, Město a úřad, Občan a podnikatel. Přečteno: 32x

Komentáře jsou zakázány.