Obecně závazná vyhláška č. 2/2016 O stanovení kratší doby nočního klidu (účinnost od 1.10.2016).

Výklad k zákonnému zmocnění obce k vydávání závazné vyhlášky o nočním klidu, kterou se stanovují výjimečné případy, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou (§47 odst.6 zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů).

Doba nočního klidu je regulována zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), dle jehož ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) (ve znění účinném od 1. října 2016) je rušení nočního klidu přestupkem, za jehož spáchání lze uložit zákonem stanovenou sankci.
Tato regulace na úrovni zákona však neznamená, že obec ztrácí zcela oprávnění regulovat dobu nočního klidu obecně závaznou vyhláškou. I nadále ( tedy od 1.10.2016) obec toto regulační oprávnění má, může ho však využít jen výjimečně, nediskriminačně a na základě obecných kritérií nezohledňujících osobu pořadatele (včetně samotného města). Nemůže jako dosud postupovat cestou Radou města ,,schvalovaných výjimek“ z doby nočního klidu, ale musí taxativní výčet akcí, událostí apod. s dobou nočního klidu stanovenou jako dobou kratší než definuje zákon (či žádnou) vložit přímo do obsahu vyhlášky.

K výkladu pojmu „výjimečné případy“ Slovník současné češtiny uvádí : „Výjimečný“ znamená „odchylující se od průměru, zvyklosti“. Podobně „výjimkou“ je odchylka od pravidla, běžného chodu událostí. Výjimečným případem v tomto kontextu je tedy událost, v souvislosti s níž se lze od pravidla, kterým je to, že dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny, odchýlit.
Stanovením výjimečných případů podle zákona o přestupcích, kdy je doba nočního klidu kratší nebo žádná, se zabýval Ústavní soud, který ve svém nejaktuálnějším nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/16 (Chrastava) judikoval, že: „Veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech. Tyto výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé v obci žijící mohli počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat, tedy aby lidé žijící v obci přesně věděli, kdy či za jakých okolností na nerušný odpočinek v délce osmi hodin vzhledem k místním specifikům nárok nemají, protože osoby tento jejich odpočinek narušující za to nebudou podléhat veřejnoprávní sankci. Takovéto dny je třeba vymezit buď konkrétním datem (například 1. 1.), datovatelným obdobím (například velikonoční svátky) či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné. Vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší než stanoví zákon, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná.“
Ústavní soud tedy jasně judikoval, jak mají být výjimečné případy, kdy je doba nočního klidu kratší nebo žádná, stanoveny. Jak ze zákona o přestupcích, tak i z nálezu Ústavního soudu tedy jasně vyplývá, že kratší nebo žádná doba nočního klidu může být stanovena jen a pouze ve výjimečných případech, a to tak, aby byl počet těchto nocí pro lidi žijící v obci předvídatelný a aby se mohli tito lidé na tyto výjimečné případy předem připravit. Zákonem chráněný zájem na ochraně nočního klidu má proto přednost před konáním akcí či oslav.

Mgr.B.Tvrzníková, tajemnice

Obecně závazná vyhláška č. 2/2016 o stanovení kratší doby nočního klidu

Tento článek byl zveřejněn v kategorii Doporučené, Informace, Město a úřad, Občan a podnikatel. Přečteno: 2 881x

Komentáře jsou zakázány.