Památky

Farní kostel sv. Petra a Pavla Ostatní památky
Areál Božího hrobu Pro milovníky vojenské historie
Zámecký park Hrad Ralsko
Sochy Okolí Ralska
Poutní cesta Mimoní

Farní kostel sv. Petra a Pavla

kostelFarní kostel sv. Petra a Pavla, dnešní dominanta města, je zasvěcen sv. Petru a Pavlu a jáhnům sv. Agapitovi a sv. Jiřímu, jejichž ostatky jsou zde uloženy. Nachází se na místě původního kostela ze 12. století. Stavebně byl obnoven do barokního slohu v letech 1661-1663 italským stavitelem Guiliem Broggiem (podle jedné z teorii se na stavbě podílel i Santino Bossi). Věž kostela byla postavena v r. 1674 a s kostelem spojena až po požáru města. Z původních 5 barokních hranolových kaplí okolo kostela, vystavěných v letech 1672-1675, se dochovala pouze pátá uprostřed jižní strany (kdysi sloužila jako márnice). Fara u kostela je z roku 1678. V okolí kostela se nachází několik barokních soch.
Zpět ►

Areál Božího hrobu

Boží hrobDalší významnou památkou je areál Božího hrobu v Lužické ulici. R. 1651 koupil tehdejší statky Mimoň a Děvín Jan Putz z Adlersthurnu, císařský rada dvorní komory s erbovním nadáním a rytířským stavem rodu. Ten (podle zápisu mimoňského historika Josefa Tilleho z jeho Kroniky města Mimoně, vydané roku 1905), cestoval v roce 1625 do Říma a odtud dál do Jeruzaléma, kde vyhledal místa utrpení a smrti Ježíše Krista, posvátná všem křesťanům. Přitom vznikla myšlenka vybudovat pro poučení věřícím kopii Božího hrobu i ve své vlasti. O svědomitosti zápisků svědčí okolnost, že když po návratu zjistil, že mu chybí rozměr vchodu ke Kristovu hrobu a míry kamene, kterým je nutno hrob zakrýt, navzdory těžkostem a námaze, které taková cesta tehdy představovala, vydal se do Jeruzaléma podruhé, aby všechno ještě jednou zakreslil. Při návratu na této druhé cestě z Jeruzaléma nebezpečně onemocněl a musel pak ležet půl roku v Římě. Po uzdravení se vrátil přes Loreto do Vídně. Ve střední Evropě stále ještě trvala nekonečná třicetiletá válka a nebylo možné plánovanou stavbu uskutečnit. R. 1655 bylo pro stavbu vybráno místo Na pískách vedle zříceniny kostela sv. Kříže a když r. 1660 Jan Putz umíral, musel mu nejstarší syn Jan František Edmund u smrtelné postele slíbit, že kapli Sv. hrobu v Mimoni postaví. Stavbu započal r. 1665 významný stavitel Giulio Broggio a dokončil r. 1667. O rok později byla slavnostně vysvěcena.

Otvírací doba:
červen – září: So + Ne od 13,00  16,00 hod.
a ve významné dny (velikonoce, Den města)
Vstupné:
Dospělí: 20,- Kč
Děti (do 12 let), studenti, důchodci: 10,- Kč
Rodinné (2+2): 40,-Kč
Mimo uvedené dny si lze  prohlídku předem objednat na tel.: 480 99 00 66, nebo na   e-mailu: infocentrum@mestomimon.cz

Vedle Božího hrobu se nachází dům č. p. 101 V lukách (původně špitál). Postavit ho dal r. 1679 Jan Ignác Dominik Putz, protože už nevyhovoval starý špitál u kostela Nejsvětější trojice z r. 1400 nedaleko dnešního kina . V letech 1964 -1992 zde byla městská lidová knihovna. Připravuje se jeho rekonstrukce a přestavba na Městské muzeum.

Zpět ►

Zámecký park

parkPark byl původně bažantnice s hájovnou. Generální opravu a rozšíření zahájil František de Paula z Hartigů. Park byl několikrát ještě rozšiřován. Zde stával nad pramenem pomník básníkovi Horatiovi a malý altánek. Další rekonstrukce parku začata v r. 1998. Brány do parku vedou od Zámeckého i Poštovního mostu. Uvnitř parku se nachází rybník s ostrůvkem. Pozůstatky prameniště z r. 1785 – jsou kopie pramenu Géronstere v lázních Spaa v Belgii, kde se František de Paula z Hartigů léčil. Pramen jako takový je sice o kus dál, ale zde vyvěral.
Zpět ►

Sochy

immaculataSochy ve městě jsou převážně barokní. Nejvíce jich je zasvěceno Janu Nepomuckému (jedna na Poštovním mostě, jedna u Písečného mostu a další u kostela). Významný je i opravený sloup Nanebevzetí Panny Marie na náměstí 1. Máje, sousoší Neposkvrněného početí Panny Marie (Immaculata) u hotelu Beseda či sousoší Getsemanská zahrada v Březinově ulici.

Zpět ►

Poutní cesta Mimoní

poutni_cesta_malaPutování je člověku vrozeno. Každý se někam vrací, do krajiny dětství, za dobrými přáteli a také tam, kde nalézá svěží myšlenky a povzbuzení ducha. Jsou místa na pohled obyčejná, ba i docela nezajímavá. Někde tam se však nalézá věkem zasutá minulost tvořící pravý duchovní cyklus, který můžeme znovu objevovat. Mimoňský Boží hrob je místem dvou protikladných a vzájemně se protínajících představ, smrti a vzkříšení. Odtud cesta vychází a tady také končí. Míří k symbolům mariánské úcty, vyjadřujícím tradiční lásku lidu. Kolem galerie soch světců kráčí poutník k chrámu zasvěcenému apoštolským knížatům sv. Petru a sv. Pavlovi. Po symbolickém zastavení u Getsemantské zahrady pokračuje přes Kalvárii zpět k Božímu hrobu jako místu Vzkříšení. Okruh v délce cca 2 km ukáže putujícímu bohatost a krásu místní barokní architektury a snad ho i přiměje na jednotlivých zastávkách ke krátkému duchovnímu rozjímání.
Mapka ke stažení zde.

Zpět ►

Ostatní památky

sklepyPěkné zákoutí tvoří bývalé užitkové sklepy pod Kostelním vrchem. Díky práci dobrovolníků z řad občanů a občanských sdružení a za přispění různých grantů byly do parkové podoby upraveny Křížový vršek, vrch kalvárie a okolí kostela sv. Petra a Pavla.
Zámecký park byl původně bažantnice s hájovnou. Generální opravu a rozšíření zahájil František de Paula z Hartigů. Park byl několikrát ještě rozšiřován. Zde stával nad pramenem pomník básníkovi Horatiovi a malý altánek. Další rekonstrukce parku začata v r. 1998. Brány do parku vedou od Zámeckého i Poštovního mostu. Uvnitř parku se nachází rybník s ostrůvkem. Pozůstatky prameniště z r. 1785 – jsou kopie pramenu Géronstere v lázních Spaa v Belgii, kde se František de Paula z Hartigů léčil. Pramen jako takový je sice o kus dál, ale zde vyvěral.

Ze starých staveb města zůstala jen část. Roku 1806 postihl město zhoubný požár, popelem lehlo 283 domů vnitřního města. Byl vydán zákaz staveb ze dřeva, dřevěné domy v Lužické ulici i jinde jsou tedy z doby před rokem 1800. Uvnitř města jsou zachovány některé pozoruhodné fasády domů z 19. století. Zbytky původní tvrze v oblasti statku na jižním okraji města zničilo bombardování 8. května 1945. Radnice z roku 1655 na náměstí sloužila po 2. světové válce pozemkovým knihám, potom hudební škole a konečně státnímu statku a pionýrům. Postupně zchátrala a byla odstřelena v roce 1986. Zámek na náměstí postavili r. 1570 Bibrštejnové, ve výstavbě pokračovali Putzové a Hartigové. Po roce 1945 ve správě armády podlehl zkáze a byl odstřelen roku 1985. Pivovar z roku 1666 byl po 1. svět. válce zrušen a na jeho místě postaveno kino „Ralsko“ (dnešní Dům kultury Ralsko).
Zpět ►

Pro milovníky vojenské historie

pamKamenPoOdhaleni03Válka 1866 – Pamětní kámen
Malá ul.
V neděli 5. listopadu 2006 byla ve 14,00 hodin slavnostně odhalena pamětní deska v místech bývalé školy, ve které byl za války r. 1866 zřízen těžký polní lazaret (naproti kinu). Za vytrvalého deště byl další program: nástup vojska, čestná salva, vysvěcení desky, projevy, pochod ke hrobu vojáků (Boží hrob), modlitby za mrtvé, čestná salva, projev a závěr. Akci pořádali Klub vojenské historie Česká Lípa, Společenství historie Mimoně, Ralska a okolí a Městský úřad Mimoň.

tabule_BHVálka 1866 – infotabule
Lužická ul.
Zastávka naučné stezky „Po stopách války roku 1866“ zřízená Komitétem 1866. Tabule se vztahuje k prusko-rakouské válce a k pomníku padlých vojáků v Božím hrobě. Tato tabule je dvojjazyčná (česky a německy) a spadá do naučné stezky. Stezka začíná v Mimoni – 1 tabule, vede přes bojiště u Kuřívod – 3 tabule, Ševčín (u dolní Krupé) – 1 tabule, Klášter Hradiště nad Jizerou – 2 tabule, Mnichovo Hradiště – 2 tabule do Bosně – 1 tabule, kde jsou informace (navigace) na již stávající stezku po bojišti u Jičína.

vojaciVálka 1866 – Pamětní desky
Lužická ul., areál Božího hrobu
Slavnostní odhalení a vysvěcení obnoveného hrobu vojáků padlých v menší šarvátce v okolí Kuřivod ve válce rakousko-pruské r. 1866 se uskutečnilo dne 5.11.2005. Slavnost zahájili členové klubů vojenské historie pochodem v historických uniformách z náměstí v Mimoni k bývalému hřbitovu u Božího hrobu. Cestou se k vojenské jednotce připojovali i občané Mimoně a okolí. Velitel jednotky podal hlášení a poté se ujal slova p. farář Horniak a hrob vysvětil. Desky byly obnoveny částečně i za spoluúčasti Fondu česko-německé budoucnosti. Práce na obnovení pomníku vykonával Klub vojenské historie Č. Lípa pod vedením p. Kuči a místní farář Václav Horniak.

pomnikI. světová válka – pomník obětem + infotabule
Lužická ul.
Pomník padlým z první světové války byl zřízen nákladem Spolku vysloužilých vojáků a to ze sbírek v celkovém obnosu 36 000,- Kč. První posvěcení pomníku se konalo 2. září 1923. Světitelem byl mimoňský kaplan a za války polní kurát Wilhelm Hamann. V roce 2008 bylo rozhodnuto pomník obnovit v rozsahu, který odpovídá stavu před 2. sv. válkou. Pro obnovu pomníku poskytlo Ministerstvo obrany ČR dotaci z programu Zachování a obnova historických hodnot. Obnovený pomník byl vysvěcen farářem Václavem Horniakem dne 12. prosince 2008. K pomníku patří i nedaleká infotabule .

P8090010II. světová válka – společný hrob vojínů
Hřbitovní ul., hřbitov
Společný hrob padlých ruských vojínů na místním hřbitově. Byly sem přeneseny pozůstatky z hrobů ruských vojínů z Borečku, Kumru (dnešní Hradčany) a Mimoně. Práce provedl 20. 6. 1947 místní hrobník. Kompletní rekonstrukce byla provedena v měsíci říjnu 2001. Veškeré finanční prostředky byly zajištěny pro město formou dotace Ministerstva obrany ČR.

P8130006(1)II. světová válka – pamětní deska
Hotel Beseda, Nádražní ul.
Dne 10. května bylo dokončeno osvobození Českolipska. Jednotky 3. gardové divize pod velením majora Novikova postupovaly od Jablonného dále na Mimoň, Kuřívody a Mnichovo Hradiště. V ranních hodinách přijely do Mimoně po silnici od Jablonného tanky obsazené rudoarmějci, sledované nákladními auty vojáky, děla, minomety a mnoho dalšího, co k přesunu divize náleželo. Po krátké zastávce a po zjištění situace ve městě odjel celý transport směrem na Kuřívody. Vojáci dalšího sledu zde zůstali posádkou, aby plnili úkoly, nutné pro první dny míru: zajistit pořádek ve městě, provést odminování, zabezpečit chod života v továrnách a provozu v obchodech. Velitelství bylo umístěno v hotelu „Beseda“ a velitelem byl kapitán Dachnevič.

partyzanII. světová válka – socha Rudoarmějce („Partyzán“)
Mírová ul., pod serpentinami
Svatojánské náměstí, z něhož byla začátkem 20. století při rozšiřování ulice k nádraží přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého ke kostelu, dostalo poté název Školní. Po druhé světové válce obrželo název Štefanikovo. Byl to doklad o tom, že v první vlně vojenských přistěhovalců byla řada legionářů. Sem byla situována socha vytvořená východočeským kamenosochařem Jakubem Bílkem „ Rudoarmějec“ . Podle zápisů v kronice města byla odhalena 15. 5. 1949. V roce 1955 rada města rozhodla o uložení prsti z Lidic a z bojiště u Dukly k pomníku rudoarmějce na návrh Svazu bojovníků za svobodu. Další rekonstrukce byla zahájena počátkem října 2001 a dokončena v polovině téhož měsíce. Finanční prostředky byly zajištěny pro město zčásti formou dotace Ministerstva obrany ČR.

P8130009(1)Pomník čsl. armády
náměstí ČSA
Bombardování na konci války vedlo k poškození některých lokalit v centrální části města. Pod kostelem, před Poštovním mostem, byla vybourána celá čtvrť města a vzniklo tak náměstí Velké říjnové revoluce, ozdobené relativně kompozičně slušným sousoším vyjadřujícím spojitost armády a lidu, které dodalo Armádní výtvarné studio. Dobově se nazýval „Armáda s lidem“. Čs. armáda tehdy zaměstnávala malíře a sochaře v rámci vojenské služby, přičemž někteří byli i původně zařazováni do Pomocných technických praporů. Idea Sbratření byla představena jako jedna ze základních otázek tvorby v daném období. Socha byla odhalena na velké slavnosti 7.listopadu 1950 u příležitosti 33.výročí Říjnové revoluce. Prezentována byla jako dar armády lidu.

2. svět. válka – Pamětní deska manž. Bičišťovým
Nádražní ul. č.p. 86
Účastníci národního odboje.Příslušníci 1. čs.armádního sboru v Sovětském Svazu. Za účast na bojích o Bílou Cerkev na Ukrajině byl Bohumil Bičiště vyznamenán řádem Bohdana Chmelnického. S tankovou brigádou čs. armádního sboru se vyznamenal v bojích o Ostravu v dubnu 1945. Ludmila Bičišťová se účastnila budování vojenské zdravotní služby.

1. svět. válka – Pamětní deska Rudolf Sergej Řehounek
Březinova ul. č.p. 97
Ruský legionář, účastník bitvy u Zborova; vyšla o něm životopisná kniha „Příběh legionáře“.

 Zpět ►

Hrad Ralsko

ralskoHrad Ralsko patří k nejstarším severočeským gotickým hradům. Některé zdroje ho uvádějí jako románský a jeho základy kladou do 12. stol. Tyčí se na jednom z kuželovitých vrcholů sopečného původu Ralské pahorkatiny ve výšce 696 m n. m. Prvním skutečně doloženým majitelem je šlechtic Heřman z Ralska z rodu Markvarticů. V r. 1377 získal Ralsko jako dědický podíl Jan z Vartemberka a jeho rod spravoval mimoňské i strážské panství do r. 1500. Janů z Vartemberka bylo několik. Jeden z nich – Jan Chudoba z Vartemberka na Ralsku, zprvu Husův přítel a později člen katolického spolku lužických měst se později opět ve víře obrátil. Jeho syn Jan, řečený Ralsko ,mezitím slíbil Lužičanům pomoc při dobytí hradu Grabštejna. Vyslané vojsko však bylo zajato. Rozzuření Žitavští na Ralsku Jana zajali a nechali popravit. Tehdy Jan starší na Žitavské zcela zanevřel a rozpoutala se vleklá válka mezi Vartemberky a Lužicí. Majitelé se opět střídali. Ani další Jan z Vartemberka neměl dobrou pověst. Hrad používal jako sídlo svých loupeživých rytířů a Žitavským působil nemalé škody. Ti se hradu zmocnili lstí r. 1468, osádku pobili a hrad na nějaký čas obsadili. Někdejší vartemberské sídlo se rozpadalo a chátralo. Majitelé dávali přednost jiným sídlům a pohodlnějším zámkům. Nějaký čas se zde razily falešné mince, což dalo vzniknout pověsti o ukrytém pokladu. R. 1505 koupil panství ralské i mimoňské Oldřich z Bieberštejna. Na náměstí v Mimoni si vystavěl jeho syn Karel nové panské sídlo a hrad začal být uváděn jako pustý. Podle jedné pověsti zde má spát vojsko podobně jako v Blaníku. Dnes se k jeho ruinám snadno dostanete po červené turistické značce buď z Mimoně přes Vranov, nebo z Novin pod Ralskem. Z vrcholu je překrásný výhled do kraje.
Zpět ►

Okolí Ralska

V letech 1947-1991 byl v okolí vrchu Ralsko nepřístupný vojenský prostor o celkové rozloze 250 km2 (za oběť mu padlo 22 vesnic a 1 městečko) Po jeho zrušení zůstala část ohrazena a nepřístupna jako obora. Bohaté zásoby podzemní vody, lesy a mnohé architektonické i přírodní památky jsou dnes vhodné pro rekreaci a cestovní ruch. Značná část patří do chráněné územní oblasti Natura 2000 a je zde oplocena Židlovská obora se vzácnými druhy zvěře. Vyznačeny jsou některé cyklostezky. O rozvoj oblasti se starají i členové mikroregionu Podralsko.
 Zpět ►

Komentáře jsou zakázány.